Klasifikační řád

Klasifikační řád doplňuje zásady stanovené školským zákonem a prováděcími předpisy a navazuje na školní řád.

1. Záměr klasifikace

Jako cílové výstupy v Integrované střední škole, Slaný ve všech učebních oborech jsou stanoveny komplexní samostatné dovednosti podpořené vědomostmi a schopnosti jejich praktického užití.

2. Posloupnost předmětových skupin

Pro potřeby klasifikace se předměty dělí podle závažnosti do následujících skupin:

Skupina A – odborný výcvik
Skupina B – profilující předměty
Skupina C – podpůrné předměty
Skupina D – předměty všeobecného rozhledu a rozvoje

Chování je hodnoceno podle jiných kritérií uvedených dále.

Předměty skupiny A hodnotí učitelé odborného výcviku u žáků s odborným výcvikem ve škole přímo, u žáků s odborným výcvikem na smluvních pracovištích s přihlédnutím k návrhu z těchto pracovišť. Pro hodnocení je stěžejní splnění úkolů průběžného přezkoušení dovedností ve škole, pokud jsou určeny.
Za známku v odborném výcviku odpovídá určený učitel odborného výcviku i u žáků na smluvních pracovištích.
Ve skupině B jsou zahrnuty především odborně zaměřené předměty specifické podle vyučovaných oborů. Žáci se hodnotí za znalosti v předmětech s přihlédnutím k aplikaci poznatků z ostatních předmětových skupin.
Ve skupině C jsou zahrnuty převážně předměty všeobecné a jsou zaměřeny a brány jako podpora ke skupinám A a B.
Do skupiny D jsou zařazeny všechny ostatní předměty nezbytné pro harmonické a komplexní vzdělání. Jejich náplň má opět podpůrnou návaznost na předchozí skupiny.

3. Základní podmínky klasifikace

a) žáci jsou hodnoceni komplexně podle schopnosti využívat a aplikovat souborně všechny získané poznatky a dovednosti. Klíčová je jejich spolehlivost, snaha a docílený vzdělávací pokrok. V oborech s kontaktem se zákazníkem se hodnotí navíc i slušnost, ochota a komunikativní a sociální dovednosti
b) žák není klasifikován průměrem z výsledků zkoušení, ale vyhodnocením podle předchozího kritéria
c) jednotlivým známkám přiděluje zkoušející dle jejich závažnosti míru důležitosti v rozsahu od jedné do deseti. Statistické vyhodnocení klasifikace se pak počítá váženým aritmetickým průměrem. Pro využití v celkové klasifikaci platí přechozí bod.
d) celková klasifikace bude evidována v programu Bakalář
e) známka nedostatečná se v předmětech skupiny B a C se může objevit teprve tehdy, když žák přijaté vědomosti nedokáže dostatečně aplikovat v předmětových skupinách vyšších
f) uvolnění z předmětu lze povolit výjimečně rozhodnutím ředitele školy jen u neprofilových předmětů na základě doporučení odborného pracoviště nebo lékaře. U uvolnění z těl. výchovy musí lékař souběžně potvrdit schopnost plného vykonávání odborného výcviku.
g) Žáci, kteří se vzdělávají podle IVP budou klasifikováni podle tohoto klasifikačního řádu s přihlédnutím k důvodům, pro něž byl IVP povolen

4. Podklady pro klasifikaci získávají pedagogičtí pracovníci následujícím způsobem v pořadí důležitosti:

a) Průběžným sledováním žáka na základě pedagogické diagnostiky, jeho snahy, vývoje a dosahovaných úspěchů a znalostního pokroku
b) průběžným hodnocením výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování včetně přístupu, aktivity a projevovaného zájmu a zapojení
c) hodnocením výkonu žáka při jeho činnosti, hodnocením aktivity a zájmu a jeho dalšího zapojení. Toto hodnocení se u předmětu s jednohodinovou dotací vyjadřuje u všech žáků minimálně jednou soubornou známkou za dva měsíce u vícehodinových dotací minimálně jednou soubornou známkou za měsíc. U odborného výcviku se známkou zpravidla hodnotí každý učební den, u smluvních pracovišť výslednou známkou týdne. Minimální četnost známkování je jedna známka za 14 denní cyklus při normální docházce
d) z návrhu známek ze smluvních pracovišť potvrzených učitelem OV
e) vhodnými formami a druhy zkoušek (ústní, písemná, grafické, pohybové a aplikační) a didaktickými testy včetně zapojení ICT.
f) konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby i s pracovníky pedagogicko- psychologických poraden a zdravotnických služeb, zejména u žáků s trvalejšími psychickými a zdravotními potížemi a poruchami a se speciálními výukovými poruchami
g) rozhovory se žákem, zástupcem žáka
h) zohledněním dalších i mimoškolních aktivit a úspěchů souvisejících s oborem
i) zohledněním výsledků v oboru, kterých žák docílil jménem školy či pro ni

5. Hodnocení chování

a) Hodnocení chování se nepromítá do klasifikace v jednotlivých předmětech, pokud není součástí vyučovaného předmětu
b) Základními pozitivními kriterii jsou slušnost, ochota, vstřícnost a zájem o spolupráci
c) Klasifikace chování
- známku z chování navrhuje třídní učitel komplexním vyhodnocením žáka dle bodu b)
- známka z prvního pololetí se do druhého pololetí nepřesouvá
- přestupky řešené podle správního řádu se do klasifikace chování nepromítají, pokud nesplňují kritéria bodu b)
- nezodpovědné chování na smluvních pracovištích při OV, které poškozuje pověst školy a končí výlukou žáka z pracoviště či ztrátou tohoto pracoviště vinou žáka prověří VUOV. Při oprávněnosti bude zahájeno jednání se zákonnými zástupci žáka o dalších možnostech pokračování ve studiu. Opakovaná situace bude hodnocena sníženou známkou z chování a nedostatečnou z OV. Toto opatření rozhodují VUOV a předkládají ŘŠ ke schválení

6. Odložená klasifikace a komisionální přezkoušení

Slouží k dostatečné míře objektivity ve srovnání s možnostmi žáků s řádnou docházkou.
Při důsledné aplikaci tohoto klasifikačního řádu by měla nastat v ojedinělých případech. Pokud v profilových předmětech oboru přesáhne nedocházka hranici 30%, rozhodne vyučující o nutnosti určit pro objektivitu odložení klasifikace.. U ostatních předmětů je rozhodnutí přípustné míry nedocházky v pravomoci vyučujících. Pokud míra absence nepřítomnosti na vyučování nebyla zaviněna úmyslně žákem a on vykazuje příslušné vědomosti a dovednosti, může být klasifikován v běžném termínu bez ohledu na rozsah absence, rozhodnutí je opět na vyučujícím. Odůvodněné výjimky na doporučení vyučujících může povolit ředitel školy.
Pokud je nemožnost klasifikace způsobena záměrně žákem (nadbytečná a neodůvodněná absence, neomluvená nepřítomnost či neakceptovatelná omluva, záměrné vyhýbání se předmětu, zaviněná neúčast nebo ignorování a neplnění požadavků vyučujících), bude v těchto případech žák hodnocen známkou nedostatečnou již v řádném termínu.

Doplnění odložené klasifikace
- proběhne do 31. března pro 1. pololetí a do 31. srpna pro 2. pololetí
- v odůvodněných případech lze požádat o termín do 30. června pro 1. pololetí a do 30. září pro 2. pololetí
- termín přezkoušení si dojedná žák s vyučujícím. Plnění úkolů může být zadáno ještě před koncem pololetí
- termíny dojednané na poslední týden a nesplněné pro nepřítomnost žáka nebudou důvodem pro prodloužení lhůty
- zkoušení proběhne z látky celého pololetí a před kolektivem žáků
- součástí hodnocení je i odevzdáni vypracovaných úkolů, které v průběhu pololetí žák nesplnil
- zadané úkoly 2. pololetí mohou být postupně rozloženy do období hlavních prázdnin
- nesplnění podmínek odložené klasifikace za druhé pololetí znamená výsledné hodnocení známkou nedostatečnou

Komisionální zkoušky
odůvodněné žádosti na komisionální přezkoušení musí splňovat podmínky stanovené § 69 zákona č. 561/2004 Sb. a předkládají se řediteli školy k řešení.
Na opravné zkoušky maximálně ze dvou předmětů má žák nárok.
Termíny, průběh zkoušek a klasifikace se shoduje s podmínkami odložené klasifikace.

Ve Slaném dne 1. března 2018

Ing. Lubomír Stříbrský