Klasifikační řád

Klasifikační řád doplňuje zásady stanovené školským zákonem a prováděcími předpisy a navazuje na školní řád.

1. Záměr klasifikace

Jako cílové výstupy v Integrované střední škole, Slaný ve všech učebních oborech jsou stanoveny komplexní samostatné dovednosti podpořené vědomostmi a schopnosti jejich praktického užití.

2. Posloupnost předmětových skupin

Pro potřeby klasifikace se předměty dělí podle závažnosti do následujících skupin:

Skupina A – odborný výcvik
Skupina B – profilující předměty
Skupina C – podpůrné předměty
Skupina D – předměty všeobecného rozhledu a rozvoje

Chování je hodnoceno podle jiných kritérií uvedených dále.
Předměty skupiny A hodnotí učitelé odborného výcviku u žáků s odborným výcvikem ve škole přímo, u žáků s odborným výcvikem na smluvních pracovištích s přihlédnutím k návrhu z těchto pracovišť. Pro hodnocení je stěžejní splnění úkolů průběžného přezkoušení dovedností ve škole, pokud jsou určeny.
Za známku v odborném výcviku odpovídá určený učitel odborného výcviku i u žáků na smluvních pracovištích.
Ve skupině B jsou zahrnuty především odborně zaměřené předměty specifické podle vyučovaných oborů. Žáci se hodnotí za znalosti v předmětech s přihlédnutím k aplikaci poznatků z ostatních předmětových skupin.
Ve skupině C jsou zahrnuty převážně předměty všeobecné (Ma, Čj, Nj a další) a jsou zaměřeny a brány jako podpora ke skupinám A a B.
Do skupiny Djsou zařazeny všechny ostatní předměty nezbytné pro harmonické a komplexní vzdělání (např. TV estetické složky výchovy, ON a podobné). Jejich náplň má opět podpůrnou návaznost na předchozí skupiny.

3. Základní podmínky klasifikace

a) žáci jsou hodnoceni komplexně podle schopnosti využívat a aplikovat souborně všechny získané poznatky a dovednosti. Klíčová je jejich spolehlivost, snaha a docílený vzdělávací pokrok. V oborech s kontaktem se zákazníkem se hodnotí navíc i slušnost, ochota a komunikativní a sociální dovednosti
b) žák není klasifikován průměrem z výsledků zkoušení, ale vyhodnocením podle předchozího kritéria
c) jednotlivým známkám přiděluje zkoušející dle jejich závažnosti míru důležitosti v rozsahu od jedné do deseti. Statistické vyhodnocení klasifikace se pak počítá váženým aritmetickým průměrem. Pro využití v celkové klasifikaci platí přechozí bod.
d) celková klasifikace bude evidována v programu Bakalář
e) známka nedostatečná se v předmětech skupiny B a C se může objevit teprve tehdy, když žák přijaté vědomosti nedokáže dostatečně aplikovat v předmětových skupinách vyšších
f) uvolnění z předmětu lze povolit výjimečně rozhodnutím ředitele školy jen u neprofilových předmětů na základě doporučení odborného pracoviště nebo lékaře. U uvolnění z těl. výchovy musí lékař souběžně potvrdit schopnost plného vykonávání odborného výcviku.

4. Podklady pro klasifikaci získávají pedagogičtí pracovníci následujícím způsobem v pořadí důležitosti:

a) Průběžným sledováním žáka na základě pedagogické diagnostiky, jeho snahy, vývoje a dosahovaných úspěchů a znalostního pokroku
b) průběžným hodnocením výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování včetně přístupu, aktivity a projevovaného zájmu a zapojení
c) hodnocením výkonu žáka při jeho činnosti, hodnocením aktivity a zájmu a jeho dalšího zapojení. Toto hodnocení se u předmětu s jednohodinovou dotací vyjadřuje u všech žáků minimálně jednou soubornou známkou za dva měsíce u vícehodinových dotací minimálně jednou soubornou známkou za měsíc. U odborného výcviku se známkou zpravidla hodnotí každý učební den, minimální četnost známkování je jedna známka za 14 denní cyklus
d) známky ze smluvních pracovišť potvrzuje učitel OV
e) vhodnými formami a druhy zkoušek (ústní, písemná, grafické, pohybové a aplikační) a didaktickými testy včetně zapojení ICT.
f) konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby i s pracovníky pedagogicko- psychologických poraden a zdravotnických služeb, zejména u žáků s trvalejšími psychickými a zdravotními potížemi a poruchami a se speciálními výukovými poruchami
g) rozhovory se žákem, zástupcem žáka
h) zohlednění dalších i mimoškolních aktivit a úspěchů souvisejících s oborem
i) zohlednění výsledků v oboru, kterých žák docílil jménem školy či pro ni

5. Hodnocení chování

a) Hodnocení chování se nepromítá do klasifikace v jednotlivých předmětech, pokud není součástí vyučovaného předmětu
b) Základními pozitivními kriterii jsou slušnost, ochota, vstřícnost a zájem o spolupráci

c) Výchovná opatření motivující
- c1. Pochvala TU a UOV
- c2. Pochvala ředitele školy
- c3. Návrh na vymazání některých výchovných opatření varujících
- c4. Návrh na prominutí zbytku zkušební doby u opatření dle SŘ
- c5. Návrh na zrušení a výmaz opatření dle SŘ (správního řádu)
- c6. Vyhlášení žáka ročníku
- c7. Vyhlášení a atest pro nejužitečnějšího absolventa oboru
d) výchovná opatření varující
- d1. napomínání třídního učitele, napomínání učitele odborného výcviku (TU, UOV)
- d2. důtka TU, OUV
- d3. důtka ředitele školy
e) kriteria pro opatření dle d)
- d1: drobnější opakované přestupky nebo vážnější přestupek proti slušnosti, zásadám školního řádu, neplnění povinností a úkolů a projevená nespolehlivost, pozdní omluvy nepřítomnosti
- d2: vážnější a opakované přestupky proti pravidlům soužití a tolerance, značná míra nespolehlivosti, neslušnosti, odmítání pokynů, závažnější přestupky proti školnímu řádu
- d3: hrubé přestupky proti ŠŘ, drzé vystupování, negativní ovlivňování kolektivu a narušování výchovného procesu, odmítání práce či pokynů pedagoga, provokování či napadání spolužáků, podvody v omlouvání, používání mobilních telefonů a dalších nepovolených pomůcek elektronické povahy během výuky
f) záznamy o opatřeních
- každé opatření se zdůvodněním se vyhlašuje před třídním kolektivem a zakládá se trvale v osobním spisu žáka vedeném elektronicky
- o opatření musí být průběžně informován ZZ prostřednictvím systému SMS
- udělená opatření jsou hodnocena bodovou stupnicí, motivující kladnými a varovná zápornými body. Při dosažení stanovené hranice záporných bodů po jejich součtu v obou směrech bude zahájeno jednání o podmíněném vyloučení žáka z důvodů neplnění pravidel Školního řádu a z toho plynoucího nezájmu o další studium
g) ředitelská důtka znamená navíc anulování stipendia u žáků majících na něj jinak nárok
h) hodnocení neomluvené absence
- posuzuje se z hlediska dopadu na průběh výchovně vzdělávacího procesu jako výraz nespolehlivosti, neplnění úkolů a vyhýbání se zadané práci
- záměrné a úmyslné neomluvené absence se hodnotí přísněji
- u žáků s nárokem na stipendium jej neomluvené hodiny anulují
i) klasifikace chování
- známku z chování navrhuje TU komplexním vyhodnocením četnosti a váhy opatření dle bodů c) a d) založených v osobním spise žáka
- známka z prvního pololetí se do druhého pololetí nepřesouvá, ukončením pololetí se uzavírá vyhodnocení všech přijatých opatření
- přestupky řešené podle správního řádu se do klasifikace chování nepromítají, pokud nesplňují kritéria bodu d)
- nezodpovědné chování na smluvních pracovištích při OV, které poškozuje pověst školy a končí výlukou žáka z pracoviště či ztrátou tohoto pracoviště vinou žáka prověří VUOV. Při oprávněnosti bude zahájeno jednání se zákonnými zástupci žáka o dalších možnostech pokračování ve studiu. Opakovaná situace bude hodnocena sníženou známkou z chování a nedostatečnou z OV. Toto opatření rozhodují VUOV a předkládají ŘŠ ke schválení
j) způsoby udělení podle c
- opatření c1 a c2 se vyhlašují ihned poté, jakmile vznikne důvod pro jejich udělení
- opatření c3 až c5 rozhodne ředitel školy po vyhodnocení odůvodněnosti návrhu. Návrh podává kterýkoliv pedagogický pracovník
- opatření c6 se uděluje pololetně po projednání v pedagogické radě
- opatření c7 se uděluje na závěr studia písemně s výučním listem, v dělené třídě jednomu žáku na obor, v plné třídě max 2 žákům. Přihlíží se k vyjádření ze smluvních pracovišť, větší důraz mají výsledky na OV
k) způsoby opatření podle d)
- opatření podle d1 až d3 se udělují opět průběžně, nejdříve den po naplnění důvodů a jejich prověření, d3 podléhá schválení ředitele školy
- počet a pořadí udělených opatření závisí pouze na naplnění dále uvedených důvodů k jejich udělení

6. Odložená klasifikace

Slouží k dostatečné míře objektivity ve srovnání s možnostmi žáků s řádnou docházkou.
Při důsledné aplikaci tohoto klasifikačního řádu by měla nastat v ojedinělých případech. Pokud v profilových předmětech oboru přesáhne nedocházka hranici 30%, rozhodne vyučující o nutnosti určit pro objektivitu konání komisionálního přezkoušení. U ostatních předmětů je rozhodnutí v pravomoci vyučujících. Pokud míra absence nepřítomnosti na vyučování nebyla zaviněna úmyslně žákem a on vykazuje příslušné vědomosti a dovednosti, může být klasifikován v běžném termínu bez ohledu na rozsah absence, rozhodnutí je opět na vyučujícím. Odůvodněné výjimky na doporučení vyučujících může povolit ředitel školy.
Pokud je nemožnost klasifikace způsobena záměrně žákem (nadbytečná a neodůvodněná absence, neomluvená nepřítomnost či neakceptovatelná omluva, záměrné vyhýbání se předmětu, zaviněná neúčast nebo ignorování a neplnění požadavků vyučujících), bude v těchto případech žák hodnocen známkou nedostatečnou již v řádném termínu.
Doplnění odložené klasifikace:
- proběhne do 31. března pro 1. pololetí a do 31. srpna pro 2. pololetí
- termín přezkoušení si dojedná žák s vyučujícím. Plnění úkolů může probíhat a být uzavřeno již před koncem pololetí
- termíny dojednané na poslední týden a nesplněné pro nepřítomnost žáka nebudou důvodem pro prodloužení lhůty
- zkoušení proběhne z látky celého pololetí a před kolektivem žáků
- součástí hodnocení je i odevzdáni vypracovaných úkolů, které v průběhu pololetí žák nesplnil
- zadané úkony mohou být postupně rozloženy do období hlavních prázdnin
- nesplnění podmínek odložené klasifikace znamená výsledné hodnocení známkou nedostatečnou
- pokud žák zaviněně nesplní podmínky odložené klasifikace za první pololetí, výsledná nedostatečná bude základem pro hodnocení v pololetí následujícím. Kvůli kontinuitě poznatků bude výsledná známka prvního pololetí v tomto případě zohledněna v konečném hodnocení. Znalosti prvního pololetí nelze přeskočit, proto závěrečná známka zahrne také toto učivo.